Česká televize přece jen umí.

Zdá se, že nad Českou televizí a jejími posledními inovacemi mnozí zlomili hůl. I mně přijdou nové Události rozvlekle nudné, příliš dlouhé a nezajímavé. Snad zde Česká televize vzala v úvahu záměr Járy Cimrmana, že divák  vydrží, neboť je zvědavý, zda i druhá půlka bude stejně slabá jako ta první. A kromě toho Jára moudře zamykal hlavní vchod. To televize nemusí, neboť divák má doma stejně přepinač a na nic nečekaje, raději přepne. Změna číslo dva - televizní logo, je jen otázka zvyku a zapojení do ostatní grafiky. Možná to mohlo počkat, ale na stranu druhou mohlo být ještě horší.

Lino Vntura jako Jean ValjeanČeská televize

Nu ale dosti již. Česká televize nejsou jen ty nešťasné Události a jakési logo. To jsou i ostatní pořady. Mám v poslední době pocit, že byť většina pořadů jaksi neustále vyvěrá z hlubin archivů a repríz, přece jen co se filmů týká, není si moc na co stěžovat.

Vzhledem k zahlcenosti kiny americkými produkty, sehrává veřejnoprávní televize roli ostrůvku, kde lze spatřit i produkci celoevropskou i zcela exotickou. Nevím nakolik je to zásluha a nádad nového vedení, ale zavedení cyklu světových režisérů (hned dva filmy týdně) potěšilo určitě každého kdo má rád starší a časem prověřené snímky. K tomu tu a tam v podivných časech večerně-ranních se objevují i jiné, vcelku nové a taky docela inteligentní snímky. Byť povětšinou krimi.

Za co chci Českou televizi hlavně pochválit je uvedení dvojdílné adaptace Bídníků z roku 1982 v režii Roberta Hosseina, hraběte de Peyrac z nesmrtelné Angeliky. Konečně! Pamatuji si tento snímek ještě z někdejších socialistických kin, kde se na zlomeček času objevil. Robertu Hosseinovi se tu na velkém formátu podařilo vytvořit zatím asi nejlepší přepis románu Victora Huga.

Nebyl to první ani poslední pokus filmařů o adaptaci této látky. Je však vyjímečný svým pojetím, hudbou, ale hlavně obsazením. Ve své poslední životní roli zde exceluje Lino Ventura jako Jean Valjean, kterému jakoby Hugo tuto postavu napsal na tělo. Roli Javerta si schutí zahrál francouzký herec Michel Bouquet. Herc méně známého jména, nicméně známé tváře z řadu jiných francouzkých filmů (ńapř. Hračka). Zatvrzelý a slizký Javert v jeho podání je záporák na kterého není možné jen tak zapomenout. Tyhle dvě postavy tvoří hlavní osu většiny filmovvých přepisů. Hosein však přidal k těmto postávám více prostoru i třetí postavě a to hospodkého Thenardiera. Životní role pro Jeana Carmeta známého přihravače z francouzských komedií.

Přepis Roberta Hosseina měl a má tak trochu jedinou smůlu. Jeho pojetí příběhu je natolik realistické a odpovídající době a natolik depresivní. Režisér tu žádné postavě nestranní, ale taky ji nedává žádnou šanci na štěstí. V tomto přepisu není pro romantiku, či jakýkoliv zlomek sladkosti místo, ani stín naděje. Podobné mražení v zádech jsem měl snad jen ze Zemanova Čarodějova učně.

První díl Bídníků uvádí ČT1 v sobotu 28. 4. 2012 a druhý díl přesně o týden později. Odpolední sobotní čas není rovněž to pravé co bych si já předsrtavoval, ale budiž. Od toho je přece DVD rekordér. Je to možná jen kapka v moři, kterou ostaní přehlédnou, ale skláním za uvedení právě této adaptace hlubokou poklonu.

Když už ne za ty Události či logo, budiž za tyhle dva filmy České televizi přáno místo na nebi.