Osudová třináctka.

Historie nás už nejednou přesvědčila o tom, že žádný strom neroste do nebe. Tak třeba 13. října L.P. 1307 se o tom ujistili i mocní a nedotknutelní tepláři. Na svou dobu rovněž nevídaná a dobře utajená operace pod takovkou Filipa Sličného a papeže Klementa vymazala za necelý den tento řád ze světa.

13. června, L.P. letošního, se o tom pro změnu přesvědčila i naše vládní garnitura. Nejen na českou kotlinu bezprecedentní policejní operace dosáhla na dosud nedotknutelná patra. Díky moderním médiím a chtivosti novinářů (po opadnutí povodní ulovit jinou velkou rybu) jsme celou akci mohli sledovat v takřka přímém přenosu.

A tak vlastně víme všechno, totiž, že nevíme nic. Tak z ní unizono (vyjma opozice) hlasy všech politiků. Je to v celku logické. Pokud policie jedná na základě dlouhodobých odposlechů, zcela jistě ví co koná a určitě nemá potřebu se s tím komukoliv svěřovovat. To se však až dosud našim mocným nestalo. Jak jinak si vysvětlit hysterický výlev paní předsedkyně parlamentu Miroslavy Němcové, že ji nikdo neinformoval, neboť když dávali klepeta Mudr. Rathovi, vše věděla dopředu. Stejnou litanii spustila i nejzámnější osamělá tyčka vládního plotu Karolína Peak. Chraň bůh policajty, jestli si to vycucali z prstu.

Panika je na místě, zvláště pak stanou li se lovnou zvěří, tak zvučná jména. Lze pochopit, že na cestu k ďáblovu osidlu se může vydat každý - prostý kmán i vrcholný funkcionář. Je to jen otázka čím je ona cesta dlážděna a jakou částkou vyjádřena. Neboť pořekadlo, že co je doma to se počítá, platí za všech režimů. Schválně říkám pochopit, ale nikov omluvit, či dokonce zatlouci, jak bylo až dosud zvykem.

Právě v době paniky se ukáže velikost politika a jeho vůdčí schopnosti. V tomto ohledu premiér Petr Nečas selhal na celé čáře. Včerejškem tuto svoji tendenci jen potvrdil. Jeho tisková konference byl výkon hodný herecké šmíry nejhorší kategorie. Navenek suverén, ale zcela zjevně rozhozený, vlastně sdělil to co všichni očekávali. Nic nevím, pracuji na plný výkon a všichni jsou nevinní o osud země se není třeba obávat, snad mi to policie konečně vysvětlí. Jenže tím usvědčil ze lži buďto sebe nebo ministra vnitra Kubiceho, který v parlamentu zděšeným poslancům sělil, že premiéra po zasedání vlády navštívili dva státní zástupci a vysoký policejní šéf. O čem do půl čtvrté společně hovořili se asi nikdo nedoví, ale otázka budoucí MISS Česko to zcela jistě nebyla. Spíš rána na premiérův solar takové síly, že ať tak, či tak je to definitivní politický konec, který si ještě nepřipouští.

Věřím, že žádného trestného činu se premiér v daném případě nedopustil. Je to však takové manažerské a politické selhání, že nic jiného než střídání stráží není možné. Je dobře, že politici ani kdokoliv jiný o ničen nevěděl. O jaké pletichy a činy dotčených se jenalo ve skutečnosti se dovíme v průběhu času - na to je spolek odvedených příliš různorodý. Je možné, že se z Jany Nagyové stanen novodobá Johanka z Arku, ale proč se bát ohrožení demokracie, jak to vyslovil hrabě Schwarzenberg? Pan hrabě je bohužel vedle, jako jedle. Není třeba se bát ohrožení demokracie. To jen někteří se mohou začít bát o svoji nepostižitelnost a nedoknutelnost. A ono pane hrabě i v tomto ohledu to zase zatím takové vítězství není, neboť pánové kmotři Janoušek a Rittig vše s úsměvem sledují v bezpečí svých honosných zadarských a monackých vil, užívajíce si sluneční pohody. Ale třeba i tam spravedlnost dosáhne. Dostala tu šanci.

Dnes se tedy dovíme, kdo a za co. A ke slovu se dostanou právnická esa a žraloci, začne se kalit voda a pak třeba.... Za ty tečky na konci si doplňte co vás napadne a co si myslíte, že se stane. Konec je dosud opravdu otevřený.

Včerejší třináctka byla pro dotčené znamením smůly, ale pro ty, odkázané jen na své ruce, kteří už pomalu ztrácí naději, sdělila že boží mlýny zase začínají svoji činnost.